PICHA

Opravdu bych nečekal, že zrovna na facebookové stránce olomoucké katedry filozofie se objeví tahle staronová náboženská agitka. Stalo se, podíval jsem se, pousmál a říkal si, že miminka asi budou mít úspěch. Miminka mají vždycky úspěch. Moje pocity byly zvláštně smíšené; na jedné straně jsem si byl jaksi neurčitě vědom, že analogie pokulhává, na druhé straně mi ovšem přišla celkem působivá a z hlediska přesvědčování chytře vystavěná. Vždycky jsem obdivoval vhodně použitou paralelu a tenhle příklad se mi prostě líbil. Rozhodl jsem se tedy, že se na něj podívám trochu podrobněji. Filip Tvrdý mě předběhl svým typickým osobitým, pobouřeným, vtipným způsobem - přesně tak, jak to máme rádi. Upozornil na hlavní nedostatky, vystopoval původ, doplnil pár invektiv atd. Já se zde krátce pokusím podpořit vcelku skandální tezi, a sice že ona analogie mezi embryem a náboženským skeptikem je vlastně v pořádku. Domnívám se totiž, že lze nalézt přijatelnou interpretaci, při které nepůjde o falešnou analogii.

Kauzu Bátora i tento blog jsem uspěšně ignoroval kvůli důležitějším povinnostem, které teď mám (a dokud ji nedopíšu, ještě mít budu). Ze slonovinové věže úvah o myšlenkových experimentech mě ale včera vypudil náš pan děkan, který se do aktivity představitelů akademické obce vůči Bátorovi zapojil.

Filosofický časopis otiskl studii Marka Váchy Je vůbec ještě možná etika v 'postetickém' světě?, v aktuálním čísle na ni reaguje Tomáš Hříbek příspěvkem Za etiku bez teologie. Vše podstatné najdete na blogu Filipa Tvrdého. Váchův text jsem přečetl a vydestiloval do mapy, což kupodivu nebylo nic jednoduchého a můj výsledek je přinejlepším průměrný. Hříbkův text je pozoruhodný, jeho reakce je sofistikovaná a působivá - přesto mám i s jeho textem jistý problém. Chtěl jsem ho ventilovat u Filipa v komentáři, ale nejspíš kvůli rozjitřené diskusi není přidávání dalších příspěvků povoleno. Tak alespoň zde. 

A) Proč vedení nezaujalo jasný postoj?
Děkanovi a vedoucímu katedry je vyčítáno, že k problému nezaujali jasné stanovisko. Zaujali (viz addendum #1). Stanovisko zní: Anonymní výhružné emaily odsuzujeme. Pokud se ukáže, že viník je z našeho akademického prostředí, bude potrestán. Jiné stanovisko nepřichází v případě probíhajícího sporu do úvahy, protože rozhodnutí o tom, kdo je viníkem, je v pravomoci soudu.

O vině a nevině nerozhoduje státní zástupce, nerozhoduje o ní policie, nerozhoduje o ní děkan. Pokud se vy domníváte, že jste dostatečně seznámeni s fakty a pokud se vy domníváte, že daná fakta jsou konkluzivní natolik, že vás opravňují k vynesení závěru, nikdo vám v tom nemůže zabránit. Naštěstí pro všechny ale tento závěr nemá žádnou právní váhu. Presumpce neviny je právní princip, soudní dokazování je tomuto principu podřízeno. V mimosoudní praxi obvykle stačí lidem k přijetí stanoviska méně rigidní způsob dokazování či obecně méně důkazů. Na takových stanoviscích ovšem nelze postavit oficiální prohlášení nadřízeného, které by mohlo mít právní důsledky pro některou ze stran sporu. Jinými slovy, vy osobně si o tom případu myslete co chcete, pronášejte si odsudky bez vážných závazků a rizik, ale nenuťte jiné, aby překračovali svoje pravomoci a případně tak porušovali zákon.

Obrázek je z komiksu Zemřít smíchy. V pravé horní bublině soudce Smrť syčivě provádí exemplární tvrzení konsekventu. Schématicky: jestliže zločin, pak živý, tedy jestliže živý, pak zločin. Joker tento velmi obvyklý formální paralogismus označuje za logiku hodnou jeho vlastního šílenství. Třeba se to ujme, třeba přestaneme překládat anglické 'fallacy' jako argumentační chyba, paralogismus, falácie či úskok, a začneme o tom hovořit jako o jokerovské logice.  

V sobotu 28. srpna vysílala ČT1 v hlavním čase pořad Autoškola národa, ve kterém došlo k širokému testování řidičských schopností televizních diváků. Podle dnešní MF Dnes výsledky dopadly děsivě: 78% ze 14 000 respondentů nasbíralo během dvaceti otázek dostatek trestných bodů na to, aby přišli o řidičák. Já se zde pokusím ukázat, že v některých případech za tento fatální neúspěch nemohli diváci, nýbrž autoři testu. Jedna otázka je totiž chybně sestavená, asi ne náhodou jde o otázku s největším množstvím chybných odpovědí (81%). Otázka se týká nájezdu na dálnici a v reálu by nesprávně vyřešená popsaná situace vynesla čtyři trestné body. Na vybodování, jak známo, potřebujete bodů dvanáct. Na následujícím obrázku vidíte popis této otázky v MF Dnes: